Jak na autoškolení

3. prosince 2016 v 11:57 | Ter. |  Další články
Ano, je to tak. I já mám od pondělí oficiálně povoleno řídit. Já vím, další mladý člověk za volantem a navíc ženská.. Bože, stůj při nás. Teď, když jsme si prošli nejzákladnější předsudky, bych chtěla jako správný bloger a navíc zodpovědný řidič vypíchnout několik poznatků a drobných rad k celému procesu získání těchto speciálních not k sonátám vrčících kusů plechů.

Výběr autoškoly. Některým se může zdát, že je úplně jedno, jestli si jízdy zařídíte u Pepana nebo u Janka. Do určité míry to tak je, nicméně v dnešní době autoškoly rozšiřují své služby a mimo specializovaného instruktora a cvičného automobilu nabízí i různé přednášky a plnou verzi cvičných testů, což se vyplatí. Málokomu se chce číst učebnice víc jak dvakrát vzhledem k tomu, jaké hlouposti si tam ti papaláši navymýšlí, a že z toho někdy jde hlava kolem. Polopatická a lidská přednáška na daná témata pomůže člověku zákony správně pochopit. Ze zkušenosti bych doporučila tuhle autoškolu, pokud jste z Prahy nebo okolí a nemáte to přes celé město. Mezi personálem panuje příjemná atmosféra a vždycky se jde rozumně domluvit. Navíc po vás chtějí test před každou jízdou a z těch 28 testů si dost pravděpodobně něco zapamatujete. Samozřejmě neříkám, že bez takových autoškol papíry neuděláte vůbec, abychom si rozuměli.

Potvrzení od lékaře. Tohle je věc, která mi zajistila výlet na registr řidičů a to ne jednou, ale pro jistotu dvakrát za odpoledne. Když jsem totiž odevzdala potřebné dokumenty u okénka, paní mi řekla, že toto potvrzení nepřijme, protože moje obvodní paní doktorka nemá na razítku napsáno "praktický lékař". Dejte si pozor, jestli to tam je. Já vím, zní to jako totální kravina a upřímně jsem absolutně nepochopila, jak to v té databázi lékařů vlastně funguje, tudíž ani nevím, jak se to pak vůbec řeší. Možná by bylo dobré zeptat se obvodního lékaře, jak jeho záznam v systému vypadá. To jen takový okrajový tip k tomu, jak ušetřit tři stovky. Jo a ještě bokem, na fotce mám snad nejironičtější výraz, jaký může být.

Jízdy. Tady jde hlavně o to, abyste nad tím zas tak moc nepřemýšleli. Když vám to zezačátku nepůjde, je to normální. A pokud vám to zezačátku půjde a začnete mít problémy v provozu později, taky je to naprosto normální a určitě to neznamená, že na to hned nemáte. Naučit se řídit auto je jednoduché a naučit se provoz sice trvá trochu déle, ale nakonec to taky zvládnete. Ať už jezdíte mezi prdelkama někde na venkově nebo v centru města, jde to. Pro mě byly začátky lehké jako facka, během náctých jízd to bylo takové všelijaké a v poslední třetině už jsem jela podle instinktu sama natěšená na to, až mi nikdo nebude diktovat co dělat.

Závěrečné testy. Jsou lidi, co na otázky k testům kouknou ráno před zkouškou a zvládnou to za plnej, ale moc bych na to nespoléhala. Určitě je dobré začít s cvičnými testy dřív, abyste to vstřebali. Já začala intenzivně trénovat zhruba dva týdny dopředu vždycky dva testy večer (plus test vždy před jízdou a jednou obě učebnice). Taky bych doporučila pořádně si přečíst otázku i všechny odpovědi, protože jak už jsem psala výš, papaláši se snaží ukázat svou inteligenci hromadou složitých slov, aby si zvýšili ego a my potom rozumíme maximálně tak tečce mezi větami - ve skutečnosti to těžké není, jen musíte na tu jejich tatarštinu použít svůj selský rozum. A snažte se tolik nemyslet na to, že jste v místnosti s více lidmi. Každý z nich je stejně vystresovaný jako vy, ne-li víc. Musím říct, že já byla trochu mimo večer předtím, nicméně po vkročení do budovy magistrátu ze mě všechno opadlo a já odcházela s plným počtem bodů a vstupenkou k jízdě s inspektorem. Samozřejmě bych to nebyla já, kdyby mi při zadávání přiděleného kódu celý systém nespadl - technika mě nemusí asi stejně jako úřady.

Závěrečná jízda. V téhle části ty nervy pracují asi nejvíc a kolikrát to končí tak, že člověk neudělá ani tu nejvíc jasnou maličkost. Jsou tací, kteří si nevezmou pás, nezapnou světla nebo se nemohou rozjet, protože zapomněli na ruční brzdu. Pak většinou nastává panika a všechno další se rozhodne tancovat kongu. Jeďte v klidu, nepospíchejte, pokud si nejste jistí, raději nedělejte nic a nebojte se zeptat, když si třeba nejste jistí směrem, který inspektor udal. Buď to vyjde nebo ne. Myslete na to, že je jedno, jestli jízdu uděláte na první nebo pátý pokus. Já byla nervózní tak nějak zdravě, do doby, než jsme nastoupili do auta. Tam jsem během jízdy mojí kolegyně klepala kosu (protože sakra, ráno byla zima) a tak nějak se dostala do pohody. Za volantem jsem potom poslouchala jen instrukce ke směru jízdy. Ovšem když jsme se blížili zpátky k autoškole, trochu víc jsem přidupla už tak citlivé brzdy kvůli chodci, takže jsem trochu hrkla. Slečna přede mnou to udělala také, tak inspektor řekl, že kdyby měl kafe, už by ho měl za to ráno celé na košili. Já mu neutrálním tónem odpověděla, že je dobře, že ho dneska nemá. A to, prosím vás, nedělejte. Kromě dodatečných otázek o směru opravdu nic neříkejte. Já si za trest objela ještě jednou pár křižovatek a po výstupu jsem dostala vynadáno, že se nemám tak rozčilovat a že bych měla být víc pokorná. Nevypadá to jako moc, ale taky by mě mohl místo objetí bloku poslat na ty jízdy znovu, že. Neskutečně bych si nadávala, kdybych to jen kvůli téhle poznámce musela dělat znovu.

Přiznám se, největší strach mám z toho, že mi pod kola skočí nějaký chodec a já si půjdu na pár let sednout. Ono je totiž moc hezké, že má na přechodu přednost, nicméně si myslím, že rozhlédnout a ujistit se, jestli náhodou nejede někdo, kdo by třeba nemusel stihnout zabrzdit, není zrovna nemožné. Je lepší počkat, než abyste kvůli několika ušetřeným vteřinám zničili hned dva životy. Obzvlášt jestli chcete přecházet na místě bez přechodu nebo na červenou (všichni to děláme, ale bylo by fajn dělat to trochu ohleduplněji).

Tolik z mých zkušeností a poznatků z autoškoly. Určitě se se mnou podělte o ty vaše, pokud jste si tím už také prošli. Já teď mám několik týdnů čas přesvědčit bráchu o tom, že moje řízení není tak špatné jako to na herní konzoli, aby chudák nemusel jet na Vánoce k babičce metrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Susane S. Susane S. | Web | 3. prosince 2016 v 16:07 | Reagovat

Aaa moc ti děkuju za tenhle článek, někam si ho uložím a přečtu si ho až budu mít před autoškolou, nemůžu to číst hned protože bych se z toho zbytečně vystresovala :D

2 buttercup buttercup | Web | 3. prosince 2016 v 16:57 | Reagovat

ještě jednou gratulace, brácha! :) teď už nám vážně jenom zbývá podniknout ten nás vejlet na benzínku :D

3 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 4. prosince 2016 v 12:38 | Reagovat

Díky Bohu, že už to mám za sebou..stále nemohu uvěřit tomu, že mi vůbec řidičák dali :-D Ale teď jezdím a zvládám to, ze začátku mi auto párkrát chcíplo (ale to se mi stane i teď), ale už to nějak nehrotím, protože se to stává i zkušenějším řidičům :-D  Koukám, že všichni instruktoři mají podobné narážky, ten můj taky řekl, že kdyby teď měl kafe, tak skončí na košili :-D Ale když jsem dělala závěrečky, tak mi ten můj potichu radil (ale nepotřebovala jsem to, jelikož jsem věděla, co mám dělat, jenom on mi neustále říkal, že ty závěrečky neudělám, ha).. no, tak vítej mezi námi a gratuluji ti! Ne, že se z tebe stane pirát silnic! :-)

4 Elly Elly | Web | 4. prosince 2016 v 15:36 | Reagovat

To není féééér:D Já tenhle článek mám v rozepsaných už pěkně dlouho, jen čekám, až udělám za týden řidičák a budu ho moct publikovat!:D Takže mé zkušenosti a poznatky se dozvíš v budoucnu na mém blogu:D

5 fakynn fakynn | E-mail | Web | 4. prosince 2016 v 16:03 | Reagovat

Pane bože, já jsem z toho úplně hotová. Čeká mě v květnu a já bych snad radši ten řidičák nikdy nedělala.

Jo, závěrečný jizdy jsou děs, kamarádka byla tak moc nervózní, že zajela do jednosměrky, ale ještě by se to třeba dalo pochopit, ale ta jednosměrka je kousek od jejího domu a cestou na základku a 9 let jsme tudy chodily, ona pak tohle. No tak hodně štěstí mně(:D) a všem kolem!

6 Heaven Heaven | Web | 4. prosince 2016 v 17:32 | Reagovat

Tímto jsem si taky prošla a jsem ráda, že už to mám za sebou :D Přesně jak si psala, ze začátku jsem byla jak nepopsaný list papíru, ale nakonec řídím jako... no, alespoň řídím :D Ze zkoušky jsem byla opravdu nervózní a jelikož jsem tam musela čekat ještě 4 hodiny, fakt jsem se vynervovala a nedala to. Napodruhé to bylo ale v pohodě a nebýt sněhu, který ten den ráno napadal, jela bych úplně nádherně (ale hlavně, že to mám) :) Naštěstí mi byla doporučena výborná autoškola s dobrými instruktory, takže i teorie se dala překousnout. Ono je to pořád dokola to samé, nakonec :)

7 Ter. Ter. | Web | 5. prosince 2016 v 18:48 | Reagovat

[1]: Tak dopředu přeji hodně štěstí!

[2]: Samozřejmě. A nebo něco taky jako normální lidi projednou. :D A ještě jednou, děkuju.

[3]: Třeba mají tenhle vtip o vylité kávě v těch svých příručkách. :D Je pravda, že náš instruktor taky nenápadně ukazoval a naznačoval, co dělat. :) Taky ale záleží na lidech.

[4]: Krásná reklama. :D Ráda se podívám, až bude na světě.

[5]: Ale prosím tě, určitě to zvládneš v pohodě. Jako každý. :) Upřímně jsem tak v polovině výcviku, když jsme začali jezdit dvouhodinovky, byla vždycky o poznání horší v místech, kde bydlím, než tam, kde jsem v životě nebyla, takže to je asi taky normální. :D

[6]: Páni, 4 hodiny? :O Možná bych pod takovým nátlakem taky prošla až napodruhé.

8 Medvěd Medvěd | Web | 8. prosince 2016 v 6:29 | Reagovat

Autoškola no :). Já ji dělal ještě po staru, už je to nějaká doba, ale v podstatě jsi to hezky celé vypsala. Ono to zase tak hrozné není, většinu lidí to baví a nakonec to stejně všichni udělají :).

9 cincina cincina | Web | 30. prosince 2016 v 17:51 | Reagovat

Do autoškoly se chystám příští rok, takže doufám, že to bude v pohodě:D
Jinak článek skvělý, docela jsem se i zasmála:D

10 Honza Honza | Web | 31. prosince 2016 v 10:20 | Reagovat

Připomněla si mi, když jsem já dělal autoškolu, byla to sranda :D . Byl začátek prosince, večer před zkouškou napršelo, v noci bylo hodně pod nulou, a já měl jízdy hned dopoledne, takže to bylo jak na kluzišti. Přesto, že mě řízení baví to pak byl ohromný stres, ale líp než tehdy jsem snad nikdy nezaparkoval. To bylo ukázkové :D ... na druhou stranu, jednu chybu jsem udělal, a to téměř před koncem jízdy, kdy už jsem se chystal parkovat. Byl jsem na konci ještě víc nervózní a na té nejrovnější rovince mi zdechlo auto :D ...
Jinak gratuluji :)

11 Ter. Ter. | Web | 31. prosince 2016 v 15:58 | Reagovat

[8]:

[9]: Je pravda, že je to vlastně hračka, když se člověk dokáže zbavit nebo nejlépe úplně vyhnout tomu stresu. :) Děkuju.

[10]: Tak přesně toho jsem se hrozně bála. :D V den mojí zkoušky sice mrzlo, ale naštěstí nepršelo, takže jsem se tomu vyhnula. Děkuju. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama