Poslouchejte, buďte empatičtí, respektujte ostatní

11. června 2016 v 12:54 | Ter. |  Další články
Už od základní školy nám lidé vtloukají do hlavy, že přecházíme do světa dospělých a že bychom se podle toho měli chovat. Když jsem tohle slyšela poprvé, nějak jsem to nevnímala, protože jsem byla ta hrozně rozjívená teenka, kterou ze všeho nejvíc zajímalo, jestli jí ten pěkný kluk teda pozve na zmrzlinu (plot twist: pozval, ale nikdy nevzal) nebo jestli už konečně vyšla ta nová písnička mého oblíbeného boybandu (zlaté časy, fakt :-D). Po přechodu na střední jsem o tom ale začala uvažovat, protože čím víc se datum narození na občance vzdaluje od současného data, tím víc povinností nám na ramenou přistává. Začala jsem na sobě tedy pracovat a i přes svou introvertskou, nervující se a stydlivou povahu jsem se naučila řešit určité situace od komunikace se zaměstnanci za pultem s uzeninami až po vyřizování záležitostí na úřadech. Zkrátka mám na všechno v hlavě připravený daný vzorec, podle kterého se do určité míry řídím, pak už to jde samo. Jenže ať se připravujeme jak chceme, čas od času narazíme na něco, co nás zaskočí. Víte, co myslím. Takoví ti náladoví tvorové, kteří si prochází různými stádii života a kteří mají všeho občas dost - lidi se jim říká. Všichni je známe, všichni jimi jsme. Všichni máme dobré i špatné dny a všichni občas vybouchneme. To je všeobecně známo. Jenže všeho moc škodí. Jasně, je lepší dostat to ven, než to v sobě dusit, nicméně měli bychom znát své hranice, alespoň v zaměstnání a mezi lidmi celkově.

Může to být stařenka, kterou ze slušnosti pustíte v tramvaji sednout a dostanete vynadáno za to, že celé tramvaji naznačujete, že je stará. To se ještě vcelku dá pochopit (ve většině případech jsou ale starší lidi rádi, když jim obětujete své pohodlí). Nebo se setkáte s prodavačkou, která má všeho natolik plné zuby, že když jedna mince přejde z vaší ruky na pás místo na její ruku, napomene vás z toho, jestli jste normální. Tady je potřeba zapojit vaší empatii. Tihle lidé sedí celý den za pípacími pokladnami a musí se celý den vypořádávat s jinými lidmi - to samo o sobě žere hrozně moc toho pochopení. A také můžete narazit na doktora, který vám vynadá, že jste nepřišli dřív (i když jste v čekárně seděli už čtyřicet pět minut a do konce ordinačních hodin zbývá ještě půl hodiny) a ještě vás místo toho, aby si vyslechnul celý váš problém, seřve za to, že si vymýšlíte a že na danou věc nemáte právo. Tady už je něco špatně, obzvlášť, když tahle doktorka pracuje s malými dětmi a když tyhle srandy provozuje už několik let.

Abych vám osvětlila situaci: Stalo se to, na co jsme všichni doma v napětí čekali - má záda prostě nevydržela celých deset dní zátěže na praxích, tak jsem poslední den musela vynechat. To znamenalo návštěvu lékaře, protože bez razítka a potvrzení mého problému by mi to nikdo ve škole neuznal a já bych musela celou tu dobu praktikovat znovu v létě. Jenže moje obvodní doktorka měla volno a já narazila na zástup, který všichni nazývají "starou školou" kvůli jejímu jednání. Samozřejmě jsem to byla já, komu nadávala jako malému spratkovi a samozřejmě jsem nakonec odcházela na pokraji zhroucení. A nebyla jsem jediná. Brácha měl před několika lety nějaké zdravotní problémy. Paní doktorka ho neposlouchala, prohlásila ho za simulanta a potom mamce vyčítala, kam to dítě vede. Normálka.

Pointou tohoto článku není kritizovat lidi za jejich nálady, ani nabádat k tomu, abyste se celé dny na všechny culili jako sluníčka. Jen by bylo fajn, kdybychom se všichni občas zamysleli nad ostatními i ve chvílích, kdy je nám na nic. Možná tím někomu zlepšíte den. Tímto se omlouvám mým blízkým za to, že jsem na ně občas protivná - uvědomuji si, že si to nezaslouží, a děkuji, že to do určité míry tolerují. A teď vy. Když se nad tím teď zamyslíte, komu byste se měli omluvit za neopodstatněně špatné chování?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Olja:) Olja:) | Web | 12. června 2016 v 16:17 | Reagovat

Když to takhle čtu, tak si u toho uvědomuju, jak jsem v některých mých "horších" dnech hnusná na lidi kolem, kteří za to vlastně vůbec nemůžou .. ale v tu chvíli si to prostě člověk neuvědomí no :D třeba loni když jsem právě pracovala jako pokladní .. tak jsem občas už tou prací byla tak znechucená, že jsem na ty lidi byla fakt hnusná :D a to jsem tam pracovala jenom půl roku .. co pak chudák ty lidi,kteří tam musejí pracovat i dlouhá léta O.o

2 Ev. Ev. | Web | 12. června 2016 v 22:39 | Reagovat

Tohle se snažím nějak ovládat a když je mi na nic, tak si to nechávám na doma, kdy jsem pak hnusná na sebe samu :D Občas mi taky něco ujede a když jsem hnusná na někoho, koho znám, tak se mu pak omluvím, když si uvědomím, že moje chování nebylo zrovna nejlepší. Když jsem protivá na někoho, koho neznám, tak si to uvědomím až v tu chvíli, kdy už toho člověka nejspíš nikdy neuvidím :D

3 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 13. června 2016 v 18:30 | Reagovat

Já tak nějak nevím, komu bych se měla omlouvat. Já jsem vskutku trpělivý člověk a naučila jsem se nebýt protivná. Možná proto jsem tak uzavřená. Kdykoliv se na mě máma rozčílí, naprosto ji ignoruji, nebo ji jenom chladně odpovím "no jo, porád." S nikým se nehádám. Samozřejmě někdy potají a potichu nadávám, ale to s tím nesouvisí. Většinou jsem byla protivná jenom na mámu, ale to nebylo, že bych si na ni vylívala svou špatnou náladu, ale proto, že to s ní jinak nešlo. Většinou svou špatnou náladu skrývám, ale nikdy nejsem nepříjemná :-D

4 buttercup♡ buttercup♡ | Web | 14. června 2016 v 15:40 | Reagovat

je to ten boyband, kterej si myslím, že jo? :D good old days, my twin louis. :D
ten vzorec ti docela závidím, protože já mám v hlavě možná tak chuchvalec otazníků. jo, mám za sebou brigádu. jo, dělám řidičák. jo, za rok maturuju. (jo, barvím si sama vlasy, bitch plz, lol). ale stejně si pořád připadám stejně a hlavně jsem pořád stejně socialy awkward.
ach jo, ty tvoje záda. že ty málo posloucháš doktora chocholouška? měla bych mu nejspíš napsat, aby ti zase poradil nějaký super cvičení, muah.

5 buttercup♡ buttercup♡ | Web | 14. června 2016 v 15:41 | Reagovat

[4]: *ehm ehm* *ehm ehm* "premiantka třídy v angličtině" *ehm ehm*
*socially *ehm ehm*

6 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 15. června 2016 v 8:45 | Reagovat

Na prodavačky v supermarketech jsem vždycky (VŽDYCKY) extrémně milý, protože ta práce musí být fakt na palici :D

Co se týče mě, tak se vždycky snažím vylévat si zlost na těch lidech, kteří za můj vztek opravdu můžou a když to nejde, tak si ho nevylívat na těch, kdo za nic nemůžou :D A daří se mi to! (že jsem byl na všechny kolem nepříjemný před státnicema se nepočítá!!! :D)

No a ta doktorka, to je očividně žena na svém místě, fakt :/

7 Ter. Ter. | Web | 15. června 2016 v 16:56 | Reagovat

[1]: Občas bych si takhle zpětně taky nabančila za to, co někdy dělám. Teda, ne že bych kolem sebe házela talíři nebo tak, ale stejně. :D

[2]: Nějak nevím, jaká varianta je víc destruktivní. :D

[3]: V tomhle mají ty humanitní typy docela výhodu. Já sice trpělivost mám, ale občas postrádám filtr. Všichni už tu víme, že jsi takové naše sluníčko. :-)

[4]:

[5]: Jojo, přesně ten! Nedávno jsem nad tím přemýšlela a už je to nějakej pátek zpátky. :D Chocholoušek na mě nemá čas. A to premianství se moc přeceňuje. Vezmi si příklad ze mě - mám za letošní rok první dvojku z angličtiny a všem najednou končí svět. :D

[6]: Tyhle výjimky se nepočítají, protože kdyby jo, mohla bych se prohlásit za svatou. :D

8 Tlapka Tlapka | E-mail | Web | 15. června 2016 v 18:08 | Reagovat

Přiznám se, že v tomhle mám svědomí docela čisté. Doma někdy něco maličko zabublá, ale na veřejnosti se krotím. Ani nevím, jestli jsem si někdy na někom zchladila žáhu... já jsem ten typ, který jde spíš do lítosti, stáhne se do soukromí a tam se sám rozbrečí. Upřímně, taky to asi nebude to nejzdravější. :D
U lidí, kteří jsou takovým chováním proslulí, existuje snad jenom smíření předem... u doktorů a učitelů by se to ale fakt stávat nemělo.

9 Angelique. Angelique. | Web | 18. června 2016 v 1:11 | Reagovat

Já bych se chtěla omluvit svojí mamce, protože jsem na ní občas protivná naprosto bezdůvodně, protože přijdu domů ze školy nebo z práce po celém dni, kdy mě někdo totálně vytáčel a ona to pak chudák odnese.. Asi je pravda, že člověk se potřebuje vybít. Někdo si vyleje zlost na tobě, a ty si pak musíš vylít zlost na někom dalším, je to koloběh života... XD
Kdykoliv je na mě někdo protivnej v obchodě nebo kdekoliv, tak se snažím vždycky mlčet a prostě to přejít, protože chápu, že ne každý den je dobrý den a že v zaměstnáních, kde jsou lidé v kontaktu s lidmi celý den, to může být hodně náročné. Přeci jen lidé jsou idioti... :D Co si budeme namlouvat :D a spousta z nich se třeba přijde akorát pohádat, protože se nudí, nebo já nevím :D Nedávno kamarád náhodou vrazil do jedné paní na ulici, protože tam bylo hrozně moc lidí a on se jí snažil vyhnout, ale už to nestihl úplně a začal se jí omlouvat... a baba co? Začala na něj řvát, že jí ublížil a jestli to jako myslí vážně!!! Načež on jen koukal a já teda ne, jáááá ne, já jsem se na ní obořila, že to asi udělal schválně... občas mě lidské chování stále ještě překvapuje. A ona jistě doma manželovi potom vyprávěla, jací jsou mladí dneska hulváti.... :D

Co se doktorů týče, tak já mám podobně skvělou zkušenost, když jdu za jakýmkoliv s jakýmkoliv problémem, protože mi stejně vždycky všichni akorát řeknou, že se nemám divit, když sem tlustá... XD a to je jejich kompletní diagnoza. Takže i kdybych měla třeba nádor na mozku, tak mi na to nikdo nepřijde, dokud neumřu, nebo já nevim :D Do extrému to došlo v okamžiku, kdy mi řekla doktorka, že i zánět v uchu mám z toho, že jsem tlustá, to už jsem jí fakt poslala někam :D Já tohle chování vážně nechápu... přijde mi, že čím dál častěji zkrátka lidi nesnáší jiný lidi... a upouštějí i od základních pravidel slušnýho chování....

10 Ter. Ter. | Web | 19. června 2016 v 12:03 | Reagovat

[9]: Tak tihle doktůrci, co mají jasnou diagnózu sotva se na tebe podívají, jsou taky super úkazem. :D Já jen čekám na den, kdy skončí moje štěstí na profíky, kterým opravdu záleží hlavně na tom, abych odcházela s diagnózou a řešením problému. Posledních pár let se mi to docela daří (ťukťuk).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama